Dítě jako obětní beránek

22. 08. 2017 9:15:38
Hádáme se o zákony, peníze či vhodnou interaktivní tabuli, ale nějak jsme pozapomněli, že dítěti, které sedí ve školní lavici, jsou všechny tyto okolnosti úplně fuk

V celé té současné záplavě přijatých či nepřijatých školských předpisů (kariérní řád, pamlsková vyhláška, povinné předškolní vzdělávání) nějak zaniká to nejpodstatnější, proč vlastně do školy děti chodí – učit se v bezpečném a podnětném prostředí vše, co bude ve svém budoucím životě potřebovat. Hádáme se o zákony, peníze či vhodnou interaktivní tabuli, ale nějak jsme pozapomněli, že dítěti, které sedí ve školní lavici, jsou všechny tyto okolnosti úplně fuk.

Dnešní doba je plná takřka nemilosrdných válek všech se všemi, mezi rodiči, rodičem a učitelem či přímo se školou. Procento neurotických projevů všech hráčů na tomto poli stoupá. Hysterická a exaltovaná učitelka je častým objektem mediálních hrátek, stejně tak jako opilý rodič či agresivní podnikatel snažící své dítko protěžovat.

Ne nadarmo se tvrdí, že základ dobrého vzdělání je vždy rodina a její rovnováha. Pokud pomine, pak duševní stav všech jejich členů s sebou zákonitě přináší různorodé neurotické projevy. Rodiče velmi často, a většinou nevědomě, kladou svůj neurovnaný partnerský život na obětní oltář svých nenaplněných ambicí, nejistoty a zklamání jednoho z druhého. V této nevyhlášené válce se jejich děti stávají obětními beránky.

Dětská schopnost přivykat tlaku je dána věkem, typem závislosti, osobnostním rozvojem a také omezenou hranicí vlastních zkušeností. Dítě jim v takové situaci nemůže poskytnout, co si rodiče přejí. Rodiče nezřídka nutí dítě, aby překračovalo své schopnosti, talent i zkušenosti. Očekávají dospělého, svého poradce, náhradního partnera, zdroj uspokojení svých nenaplněných přání, rodinného tlumočníka, spojence, ale také špicla v nepřátelském ležení. Očekávají, že dítě bude toho druhého provokovat a jemu donášet. Dítě je v rukou rodičů nejen zbraní, ale současně i snadno manipulovatelným cílem.

Rodina je školou života, přičemž matka i otec jsou v této škole klíčovými učiteli. Pokud jsou ze sebe navzájem zklamáni a nedokáží to zpracovat, stávají se prachbídnými učiteli. Protože se dítě učí o celém světě právě jejich prostřednictvím; jeho postoje, vnímání, vědomosti i uvědomění sebe sama jsou narušeny, neboť rodiče vnímají spíše jen svá přání a fantazie, a nikoli realitu.

Za svou dlouholetou praxi jsem skoro denně slýchal rodiče odmítající připustit svůj podíl viny na poruchách chování dítěte. Za všechno mohla genetika, tchýně, vítr severák a další možné i nemožné události.

Rodiče si nepřipustí realitu a ani na okamžik neuvažují o tom, že problémy jejich dítěte jsou pouhým odrazem jejich vlastních postojů, chování a výchovných metod. Jsou-li rodiče emočně stabilní a mají-li mezi sebou harmonické vztahy, jejich děti si poradí téměř s jakýmikoli výchovnými metodami, ať již jsou tvrdé, náročné, plné trestů a pochval, volné či velmi striktní. Dítě má velkou pružnost ve schopnosti tolerovat ohromující množství nepříznivých situací, pokud žije ve vnímavém rodinném prostředí. Jestliže je však mezi rodiči patrná nesnášenlivost, je-li dítě neustále zmatené a dostává protikladné příkazy, je výsledek nasnadě: jakékoli výchovné metody selhávají.

Naše moderní společnost klade na rodinu celou řadu rozporuplných požadavků, které vyvolávají stresové situace (zaměstnání, honba za kariérou, peníze, LGBT) a které nebyly ještě před pár stoletími (ba ani desetiletími) běžné. Je to důsledek průmyslové revoluce a permanentního procesu změny hodnot.Takovým příkladem může být například vstup dvouletých dětí do mateřské školy. Přitom všem je známo, že do tří let dítěte je rozhodujícím prvkem rozvoje osobnosti právě rodina a matka obzvlášť. Podobnými kroky jen napomáháme odcizení těch nejbližších a stresové faktory jen prohlubujeme.

A k tomu dnes přistupuje rychlost výměny informací, život ve virtuální realitě, celkové odcizení. Právě v tomto světle působí směšně kdysi tak populární metoda výuky jazyků – přejímání jiného jména, prý proto, aby se žák ve škole zbavil svého já a plně se vžil do cizojazyčného prostředí. Z Petry je najednou Jean, aniž dítě chápe, proč se vlastně jmenuje jinak „Pořiďte si dítě, dá vás zase dohromady,“ je taky rada za všechny peníze, kterou občas rodiče slyší v poradnách. A když k tomu přidáme nyní (ne) populární obraz nové rodiny, kterou již netvoří jen žena a muž, tak...

Náš moderní svět je psychickými tlaky přímo protkán. Sociologické studie přitom jasně ukazují, že opravdové stresové situace (přírodní katastrofy, ekonomické krize, politické změny apod.) rodinné vazby jen upevňují. Mnohem více zničující je tedy stres, který se rodí přímo uvnitř

rodiny, neboť právě ten zlikviduje a zcela rozloží každou rodinnou jednotku. Rodinné konflikty se vrací jako bumerang.

Základem poruch chování dětí jsou rodiče, kteří trvají na chování svých dětí podle svých přání a fantazií, a nikoli podle skutečných dispozic dítěte a jeho potřeb.

Jak tady škola může pomoci? Jedině prostřednictvím časově náročné, opatrné a důmyslné diplomacie ze strany učitele, výchovného poradce, ředitele či psychologa můžeme rodiče dovést k poznání, že hledání jejich role při odstraňování problémů nelze přeskočit. Bez výčitek a vyvolávání pocitu viny. A tak jsme se zas dostali na začátek.

Škola musí v nejbližších letech přinést především zklidnění, snížení neskutečné byrokracie, uvolnění rukou kantorům a všem ostatním zaměstnancům k tomu, proč ve školách jsou – aby se věnovali dětem na poli, kde je děti skutečně potřebují - aby škola přestala být sociální úřadovnou a producentem lejster; aby škola přestala být druhým bojištěm a aby dětem přinesla alespoň bezpečné a podpůrné prostředí, když doma plápolají bojové vatry.

(inspirováno otcem)

Autor: Milan Hausner | úterý 22.8.2017 9:15 | karma článku: 12.34 | přečteno: 450x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Společnost

Tomáš Vodvářka

Velký pátek jako příležitost

Už několik let je v "portfoliu" státních svátků i Velký pátek, který by mohl být vhodnou příležitostí k uvědomění si tzv. evropských hodnot, s nimiž se poslední léta mediálně žongluje.

28.3.2024 v 9:34 | Karma článku: 8.21 | Přečteno: 95 | Diskuse

Filip Vracovský

Jak to vypadá Mordor ( Rusko ) už nám klepe na dveře ?

Krátká předsváteční úvaha ... Taky vás některé uklidňující zprávy spíš rozruší ? Račte vstoupit .....

28.3.2024 v 9:00 | Karma článku: 8.44 | Přečteno: 234 |

Michael Laitman

Odhalení tajemství Knihy života

Jeden mudrc kdysi řekl: „Člověk musí získat jak vědomosti, tak moudrost.“ Na otázku, jaký je mezi nimi rozdíl, odpověděl: „Vědomosti se získávají čtením knih, moudrost se získává čtením knihy, kterou jsi ty sám.“

28.3.2024 v 4:14 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 28 | Diskuse

Tadeáš Firla

KSČM a Jan Ámos Komenský

Myslím, že politické, nebo náboženské symboly mají veliký význam a pro některé lidí hodně znamenají. Dnes jsem si všiml dvou. Vedle sebe ve skříňce - logo KSČM a portrét Jana Ámose Komenského. Je to změna mysli, nebo pouhá fraška?

28.3.2024 v 1:25 | Karma článku: 8.97 | Přečteno: 137 | Diskuse

Václav Kunft

Krásná česká královna Viola Těšínská.

O Viole Těšínské je zoufale málo písemných zmínek. Není divu, nebyla příliš významná a manželkou panovníka byla pouze rok. O to víc může pracovat fantazie.

27.3.2024 v 15:05 | Karma článku: 14.75 | Přečteno: 349 | Diskuse
Počet článků 7 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 565

Občas si Vás, milé čtenáře, dovolím oslovit s nějakým tím blogem, teď už i mimo školství.

Narodil jsem se 28. 5. 1955 v Písku. Vystudoval jsem Vysokou školu zemědělskou, pedagogiku a školský management. Po téměř celou profesní kariéru jsem působil jako ředitel pražské ZŠ Lupáčova; expert pro využívání digitálních technologií ve školách včetně autorství různorodých aktivit v prevenci negativních jevů v online prostředí. Opakovaně jsem byl pracovníkem ministerstva školství pro strategii digitálního vzdělávání a podílel se na jejím vývoji od roku 2002. Jsem duchovním otcem národní soutěže učitelské tvořivosti DOMINO ČR, kde letos proběhne již VII. ročník. Vedl jsem celou řadu projektů v oblasti polytechnické výuky a mezinárodních výměn a také spolupracoval na stávajícím konceptu hodnocení kvality škol Českou školní inspekcí. V současnosti pracuji jako vedoucí oddělení školství MČ Praha 3. Jsem nositelem dvou prestižních ocenění Evropské jazykové ceny v letech 2014 a 2016. Překládám z angličtiny a jsem členem správní rady Nadačního fondu Umbilicus. 

 

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...